přídech
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [pr̝̊iːdɛx]
dělení editovat
- pří-dech
etymologie editovat
Z předpony pří- a substantiva dech.
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | přídech | přídechy |
genitiv | přídechu | přídechů |
dativ | přídechu | přídechům |
akuzativ | přídech | přídechy |
vokativ | přídechu | přídechy |
lokál | přídechu | přídeších |
instrumentál | přídechem | přídechy |
význam editovat
- nepatrný projev něčeho; slabý náznak, odstín či nádech
- A svítilny dodaly ostré stíny davu i oživená okna přídech divadla.[1]
- (v jazykovědě) výdechový zvuk provázející některé souhlásky
- Rázovitý a přec sympatický, ohebný, všech možných odstínů mužného výrazu schopný hlas Kolárův konával i přes přirozenou vadu svou, přídech vřískavého „r“, pravé divy.[2]
překlady editovat
- přídech hlásek
- angličtina: aspiration
- slovenština: prídych m, aspirácia ž
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Antonín Sova: Lyrika lásky a života, Tulačka
- ↑ Jindřich Vodák: Josef Jiří Kolár
externí odkazy editovat
- Článek Přídech ve Wikipedii