předhistorie

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊ɛdɦɪstɔrɪjɛ]

dělení

• před-hi-s-to-ri-e

etymologie

Připojením předpony před- k základnímu podstatnému jménu historie. Srov. něm. Vorgeschichte.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	předhistorie	předhistorie
genitiv	předhistorie	předhistorií
dativ	předhistorii	předhistoriím
akuzativ	předhistorii	předhistorie
vokativ	předhistorie	předhistorie
lokál	předhistorii	předhistoriích
instrumentál	předhistorií	předhistoriemi

význam

1. (odborně, knižně) události, které něčemu předcházely
   • Celá předhistorie (předhistorie Jidášovy zrady = život Jidášův podle středověké Legendy o Jidášovi) jest arci čirá fantasie s přibráním mytologických prvků světových. (František Žilka: Ježíš Kristus II. Praha: Kalich 1947. S. 187.)

překlady

1. události, které něčemu předcházely

   • angličtina: history, back story
   • němčina: Vorgeschichte ž