překrucování

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊ɛkrʊt͡sɔvaːɲiː]

dělení

• pře-kru-co-vá-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	překrucování	překrucování
genitiv	překrucování	překrucování
dativ	překrucování	překrucováním
akuzativ	překrucování	překrucování
vokativ	překrucování	překrucování
lokál	překrucování	překrucováních
instrumentál	překrucováním	překrucováními

význam

1. cílené měnění, zkreslování či manipulování s pravdou nebo významem slova

související

• překroucený
• překrucovat