Broskev s jedním lístkem k ní připojeným symbolizovala v antice srdce a jazyk a renesance ji přejala se stejným významem jako atribut pravdy (jež povstává ze souladu srdce a jazyka).[3]
Je trochu pravdy v tom, že umělec nad jiné miluje sen, ale více je pravdy v tom, že nad jiné miluje skutečnost.[4]
Jediný možný důkaz nějaké obecné pravdy, zásady, kriteria a tak dále je naprosto nelogický. Vyslov nějakou větu, která se ti líbí, a kterou bys tudíž rád považoval za obecnou pravdu.[5]
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy […][6]
Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie.[7][8]
Ale přichází hodina a již je zde, kdy praví uctívači budou uctívat Otce v duchu a pravdě.[9]
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené arozšířené vyd. Voznice: Leda, 2015. 823 s. ISBN978-80-7335-393-3. Heslo „pravda“, s.547.
↑ EISNER, Pavel. Chrám itvrz: kniha očeštině. Praha: Lidové noviny, 1992. 666 s. Fotoreprint zr.1946. ISBN80-7106-066-6. S.72.
↑ HALL, James a ROYT, Jan. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Překlad Allan Plzák. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5. S. 85.
