čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pant͡ʃɔvaniː]

dělení

editovat
  • pan-čo-va-ný

etymologie

editovat

Z rakouského nářečního pantschen s onomatopoickým původem.[1][2]

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé
  • slovesné, trpné

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ pančovaný pančovaný pančovaná pančované pančovaní pančované pančované pančovaná
genitiv pančovaného pančovaného pančované pančovaného pančovaných pančovaných pančovaných pančovaných
dativ pančovanému pančovanému pančované pančovanému pančovaným pančovaným pančovaným pančovaným
akuzativ pančovaného pančovaný pančovanou pančované pančované pančované pančované pančovaná
vokativ pančovaný pančovaný pančovaná pančované pančovaní pančované pančované pančovaná
lokál pančovaném pančovaném pančované pančovaném pančovaných pančovaných pančovaných pančovaných
instrumentál pančovaným pančovaným pančovanou pančovaným pančovanými pančovanými pančovanými pančovanými

význam

editovat
  1. (o nápoji) zkažený ředěním; kterého/který zpančovali
    • Dlouholeté šíření levného pančovaného alkoholu prodejem v různých stáncích a pajzlech je výmluvným symbolem českého státu jako takového. Ve státě čtvrté cenové skupiny se nejen nezřízeně pije i obchoduje s pančovaným alkoholem, a nejen se dosahují evropské rekordy v konzumaci drog, ale je také nebezpečné vyjet autem na silnice (kde stát nevynucuje dodržování předpisů a nemá peníze na údržbu), zapsat se na univerzitu (kde se mohou falšovat diplomy), nebo si třeba jít zaregistrovat auto do ministerstvem zfušovaného registru.[3]

překlady

editovat
  1. pokažený pančováním

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „pančovat“
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „pančovat“, s. 432.
  3. Jiří Pehe: Stát čtvrté cennové skupiny, září 2012