parchantík

čeština

výslovnost

• IPA: [parxanciːk]

dělení

• par-chan-tík

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	parchantík	parchantíci / parchantíkové
genitiv	parchantíka	parchantíků
dativ	parchantíkovi / parchantíku	parchantíkům
akuzativ	parchantíka	parchantíky
vokativ	parchantíku	parchantíci / parchantíkové
lokál	parchantíkovi / parchantíku	parchantících
instrumentál	parchantíkem	parchantíky

význam

1. (zdrobněle, expresivně) parchant (nemanželské dítě)
   • Tací parchantíci, zcela bez své viny, k životu krutému jsou navždy odsouzeni.
2. (zdrobněle, expresivně) parchant (nadávka)

související

• parchantíkův
• parchant
• parchantka