čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • pik-le

etymologie

editovat

Vzniklo oddělením ze sousloví kout pikle, jež se vyvinulo ze staročeských rčení slévati pikl, kouti pikl, původně znamenajících „vyrábět (si) (bodnou zbraň) pikl s úmyslem zavraždit někoho (zákeřně)“. Slova pikl, pikel byla zřejmě přejata z německého Pickel, a označovala malou bodnou zbraň. Postupně se význam přenesl na dnešní „osnovat pletichy“, zřejmě i pod vlivem hláskové podoby se slovesem spiknout se k němuž ve staročeštině existovalo i adjektivum spiklý.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný
  • pomnožné

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pikle
genitiv piklů
dativ piklům
akuzativ pikle
vokativ pikle
lokál piklech
instrumentál pikli

význam

editovat
  1. pletichy, intriky, úskok, nástraha, čachry, lest

překlady

editovat
  1. intriky

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Kout pikle? Chyba lávky!, s. 333.