pikle
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [pɪklɛ]
dělení editovat
- pik-le
etymologie editovat
Vzniklo oddělením ze sousloví kout pikle, jež se vyvinulo ze staročeských rčení slévati pikl, kouti pikl, původně znamenajících „vyrábět (si) (bodnou zbraň) pikl s úmyslem zavraždit někoho (zákeřně)“. Slova pikl, pikel byla zřejmě přejata z německého Pickel, a označovala malou bodnou zbraň. Postupně se význam přenesl na dnešní „osnovat pletichy“, zřejmě i pod vlivem hláskové podoby se slovesem spiknout se k němuž ve staročeštině existovalo i adjektivum spiklý.[1]
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
- pomnožné
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | — | pikle |
genitiv | — | piklů |
dativ | — | piklům |
akuzativ | — | pikle |
vokativ | — | pikle |
lokál | — | piklech |
instrumentál | — | pikli |
význam editovat
překlady editovat
- intriky
- angličtina: cabal
související editovat
slovní spojení editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-07-01]. Heslo pikle.
- ↑ Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Kout pikle? Chyba lávky!, s. 333.