pikolík
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [pɪkɔliːk]
dělení editovat
- pi-ko-lík
varianty editovat
- (řidčeji) pikolo
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pikolík | pikolíci |
| genitiv | pikolíka | pikolíků |
| dativ | pikolíkovi / pikolíku | pikolíkům |
| akuzativ | pikolíka | pikolíky |
| vokativ | pikolíku | pikolíci |
| lokál | pikolíkovi / pikolíku | pikolících |
| instrumentál | pikolíkem | pikolíky |
význam editovat
- učeň na číšníka
- Když jsem přišel do hotelu Praha, tak mne vzal šéf za levý ucho a zatahal mě za něj a povídá: „Jseš tady pikolík, tak si pamatuj! Nic jsi neviděl, nic jsi neslyšel! Opakuj to!“[1]
synonyma editovat
- (zdrobněle) pikolíček
související editovat
poznámky editovat
- ↑ HRABAL, Bohumil. Obsluhoval jsem anglického krále. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-202-0142-4. S. 11.