pikolík

čeština

výslovnost

• IPA: [pɪkɔliːk]

dělení

• pi-ko-lík

varianty

• (řidčeji) pikolo

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pikolík	pikolíci
genitiv	pikolíka	pikolíků
dativ	pikolíkovi / pikolíku	pikolíkům
akuzativ	pikolíka	pikolíky
vokativ	pikolíku	pikolíci
lokál	pikolíkovi / pikolíku	pikolících
instrumentál	pikolíkem	pikolíky

význam

1. učeň na číšníka
   • Když jsem přišel do hotelu Praha, tak mne vzal šéf za levý ucho a zatahal mě za něj a povídá: „Jseš tady pikolík, tak si pamatuj! Nic jsi neviděl, nic jsi neslyšel! Opakuj to!“

synonyma

1. (zdrobněle) pikolíček

související

• pikolíkův