- genitiv jednotného čísla substantiva pláč
- Ale zaslechne někdo takovej signál v tom pípání, v množství blikadel, houkání a cinkotu, který máme všude kolem sebe? Už máme signál i na to, kdy se máme smát. Z obrazovky šustí umělej smích. Jednou se dočkáme i umělýho pláče. Někdo to ochotně navzlyká. Zvyknem si na prefabrikovaný dojetí, jako jsme si zvykli na všechny ostatní směrovky a semafory.[1]
- Tatínek byl moc pohnutý, Janinka slzela, maminka plakala a berušky se daly také do pláče.[2]
- „A přece si jednou na mne vzpomenete, že jsem to s vámi myslel dobře.“ Mezi dvaceti podvlékačkami ozval se vzlykot. To se dal Švejk do pláče. Polní kurát podíval se dolů. Tam stál Švejk a utíral si pěstí oči.[3]
- akuzativ, nominativ a vokativ množného čísla substantiva pláč
- V životě přijde okamžik, kdy všechny roky odejdou a oči se zaplní slzami, jež jsme jednou prolili. Rozpoznáme omyly, zoufalé pláče těch, co uvěřili našim lžím.
- Vznikají tu přátelství i nevraživosti, je to ženský svět rychlého střídání nálad od příjemné pohody přes hašteření, urážky a srdceryvné pláče k osvobozujícím výbuchům smíchu, projevům vzájemného porozumění a nutné soudržnosti.[4]
- třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa plakat
- Pláče, pláče naše Madla, že prý na ni moucha spadla (…)[5]
- přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa plakat
- —
- plakaje
