plakat

Možná hledáte plakát nebo plakať.

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pláču	pláčeš	pláče	pláčeme	pláčete	pláčou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	plač / plakej	plačme / plakejme	plačte / plakejte

Příčestí
rod	číslo jednotné			číslo množné
rod	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	plakal	plakala	plakalo	plakali	plakaly	plakala

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	plakaje / pláče	plakajíc / plačíc	plačíce

vyměšovat slzy v reakci na bolest nebo při mocných citových hnutích (jako žalu, šoku, dojetí, ponížení, vzteku, nezměrné radosti apod.)
- Poté, co si rozbilo koleno, plakalo děvčátko bezútěšně celou hodinu.
- Kája raději viděl, když se maminka zlobila, než když plakala. Ty její slzy pálily ho v srdečku. Pohladil ji po ruce a řekl: „Nic neplačte, maminko! Raději něco dobrého připravte, já natrhám kytičky, sněženky jistě najdu ve stráni, a donesu jí to, chudince.“^[1]
- „A přece si jednou na mne vzpomenete, že jsem to s vámi myslel dobře.“ Mezi dvaceti podvlékačkami ozval se vzlykot. To se dal Švejk do pláče. Polní kurát podíval se dolů. Tam stál Švejk a utíral si pěstí oči. Kolem bylo vidět radostný souhlas. Polní kurát pokračoval, ukazuje na Švejka: „Z toho člověka nechť si každý vezme příklad. Co dělá? Pláče. Neplač, povídám ti, neplač. Ty se chceš polepšit? To se ti, chlapečku, tak lehce nepodaří. Teď pláčeš, a až se odtud vrátíš do cimry, zas budeš stejně takový lump jako předtím. To musíš ještě moc přemýšlet o neskonalé milosti a milosrdenství božím, moc se starat, aby tvoje hřešící duše mohla nalézt ve světě tu pravou cestu, po které má kráčet.^[2]

brečet, slzet, (básnicky, žertovně) lkát, ronit slzy, (v obecném jazyce, hovorově) bulet, (v obecném jazyce, hanlivě) fňukat, kňourat