plátce

čeština

výslovnost

• IPA: [plaːtt͡sɛ]

dělení

• plát-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	plátce	plátci / plátcové
genitiv	plátce	plátců
dativ	plátci / plátcovi	plátcům
akuzativ	plátce	plátce
vokativ	plátce	plátci / plátcové
lokál	plátci / plátcovi	plátcích
instrumentál	plátcem	plátci

význam

1. kdo něco platí
   • Zaváže-li se plátce k placení důchodu na dobu života nějaké osoby nebo na dobu delší než pět let, vyžaduje smlouva písemnou formu.

antonyma

1. neplatič

související

• plátkyně