plačtivě

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈplat͡ʃcɪvi̯ɛ]

dělení

• plač-ti-vě

příslovce

• způsobu

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	plačtivě
komparativ	plačtivěji
superlativ	nejplačtivěji

význam

1. plačtivým způsobem
   • Člověk, který byl na vojně nebo to aspoň hlásá jeho přezdívka, by snad nemusel vystupovat tak plačtivě.
   • Já — já také ne. Ale tatínek povídal,“ vysvětlovala Tonča plačtivě, „že — že — ó to je hrozné; jdu ho hledat, a uvidíme hned, na čem jsme.“
   • Prodavač masa — tuším koňského — pro kočky, jenž každého rána ulicí naší probíhá, blíží se také dnes a provolává plačtivě lyrickým tonem svým obvyklé „cats meat“.

synonyma

1. ufňukaně, bolestínsky