plukovník

čeština

výslovnost

• IPA: [plʊkɔvɲiːk]

dělení

• plu-kov-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	plukovník	plukovníci
genitiv	plukovníka	plukovníků
dativ	plukovníku / plukovníkovi	plukovníkům
akuzativ	plukovníka	plukovníky
vokativ	plukovníku	plukovníci
lokál	plukovníku / plukovníkovi	plukovnících
instrumentál	plukovníkem	plukovníky

význam

1. důstojnická hodnost v ozbrojených složkách státu

překlady

1. důstojnická hodnost

   • angličtina: colonel
   • francouzština: colonel m
   • italština: colonnello m
   • japonština: 大佐
   • němčina: Oberst m
   • polština: pułkownik m
   • ruština: полковник m
   • řečtina: συνταγματάρχης [sintagmatárhis]
   • slovenština: plukovník m
   • španělština: coronel m

synonyma

1. (zkratka) plk., (zastarale, vojenský slang) obrst, obršt

související

• generálplukovník
• pluk
• plukovnice
• plukovnický
• podplukovník

externí odkazy

• Článek Plukovník ve Wikipedii