počnouc

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔt͡ʃnɔʊ̯t͡s]

dělení

• po-čnouc

sloveso

význam

1. (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa počít
   • Nebyloť člověka duchovního ani světského, počnouc od bohatých županů a opatů až do ubohého šumaře, jenž by pomocí svou byl nepřispěl ku půjčce té nedobrovolné.

synonyma

1. (neutrálně) počavši

související

• počna
• počnouce