pofňukávat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔfɲʊkaːvat]

dělení

• po-fňu-ká-vat

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé - distributivní či frekventativní

význam

1. chvílemi trochu kňouravě zanaříkat či vzdychnout
   • Dítko začne zlobit, neposlouchá, odmlouvá ... Rodič znervózní, chce své dítě co nejrychleji zklidnit, a proto ho ne jednou, ale několikrát plácne přes zadeček. Efekt takového počínání není valný - pokud dítě pofňukávalo již předtím, pak se s největší pravděpodobností rozbrečí.
   • Letní dřina se vyplatila. „Na tréninku jsme tehdy často pofňukávaly, ale teď to nese ovoce,“ směje se Puskačíková.

překlady

1. • ruština: хныкать
   • španělština: lloriquear

související

• fňukat