češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • po-h-la-ví

podstatné jménoEditovat

  • rod střední

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ pohlaví pohlaví
genitiv pohlaví pohlaví
dativ pohlaví pohlavím
akuzativ pohlaví pohlaví
vokativ pohlaví pohlaví
lokál pohlaví pohlavích
instrumentál pohlavím pohlavími

významEditovat

  1. souhrn odlišných znaků samčích nebo samičích
    • Mluvní tempo prozrazuje povahové vlastnosti řečníka, proto mluvíme např. o tempu melancholickém, flegmatickém, cholerickém apod. (viz kapitola o typologii řečníků). Tempo do jisté míry určuje také věk mluvčího a jeho pohlaví, např. staří lidé mluví zpravidla pomaleji, ženy mají sklon k rychlejšímu mluvnímu tempu než muži..[1]
  2. vnější pohlavní ústrojí, přirození
    • Jakmile jim podala skleničky s whisky, sodou a ledem, vstal Velitel se skleničkou v ruce z proutěného křesla, na němž seděl, když byla O svlékána, a přistoupil k ní. O se domnívala, že ji vezme volnou rukou za ňadro nebo za pohlaví. On se jí však vůbec nedotkl, jen si ji pěkně zblízka celou prohlédl, od pootevřených úst k poněkud roztaženým kolenům.[2]
  3. souhrn jedinců mužských nebo ženských

překladyEditovat

  1. souhrn znaků
  2. genitálie

synonymaEditovat

  1. přirození, genitálie

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

poznámkyEditovat

  1. Edvard LOTKO: Kapitoly ze současné rétoriky, Univerzita Palackého, Olomouc 1997 — citováno dle Korpus.cz
  2. Pauline RÉAGE: Příběh O (Návrat do Roissy), z francouzštiny přeložil Matěj Turek, Brno:Host, 2013 — cit. dle Korpus.cz

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Pohlaví ve Wikipedii
  •   Téma Pohlaví ve Wikicitátech