pojkvän

švédština

výslovnost

• IPA: [˘pɔjkvɛn]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	pojkvän	pojkvännen	pojkvänner	pojkvännerna
genitiv	pojkväns	pojkvännens	pojkvänners	pojkvännernas

význam

1. přítel, kluk (partner)
   • Anna har en pojkvän. – Anna má přítele/kluka.

související

• pojke
• vän
• flickvän