políbení

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔliːbɛɲiː]

dělení

• po-lí-be-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	políbení	políbení
genitiv	políbení	políbení
dativ	políbení	políbením
akuzativ	políbení	políbení
vokativ	políbení	políbení
lokál	políbení	políbeních
instrumentál	políbením	políbeními

význam

1. dotknutí mírně či více otevřenými ústy rtů jiné osoby

synonyma

1. polibek, pocel, pusa, hubička

přídavné jméno

význam

1. nominativ plurálu maskulina životného adjektiva políbený