poledňáček

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlɛdɲaːt͡ʃɛk]

dělení

• po-led-ňá-ček

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	poledňáček	poledňáčky
genitiv	poledňáčku	poledňáčků
dativ	poledňáčku	poledňáčkům
akuzativ	poledňáček	poledňáčky
vokativ	poledňáčku	poledňáčky
lokál	poledňáčku	poledňáčcích
instrumentál	poledňáčkem	poledňáčky

význam

1. (zastarale, nářečně, zdrobněle) poledňák; zvon, který zvoní poledne
   • V Loučkách, Stráňově i v Křovanech odhučely zvony polední svou modlitbu, (…) naposled ženským jakýmsi hláskem rozžvatlal se i poledňáček habrůvský.

synonyma

1. poledníček