policie

Možná hledáte polície.

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlɪt͡sɪjɛ]
•  policie^{? • info}

dělení

• po-li-cie

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	policie	policie
genitiv	policie	policií
dativ	policii	policiím
akuzativ	policii	policie
vokativ	policie	policie
lokál	policii	policiích
instrumentál	policií	policiemi

význam

1. ozbrojená složka státu mající za úkol vynucovat dodržování právních předpisů
   • Při silničních kontrolách policie zjistila řadu případů porušení dopravních předpisů.
   • Do kamery neváhá poučovat, koho by měla policie zavřít nebo aspoň zfackovat, protože nepracuje tak, jak by si to Zeman představoval.

překlady

1. ozbrojená složka státu

   • angličtina: police
   • dánština: politi s
   • finština: poliisi
   • francouzština: police ž
   • hebrejština: מִשְׁטָרָה ž
   • hindština: पुलिस m
   • indonéština: polisi
   • italština: polizia ž
   • jidiš: פּאָליציי ž
   • korsičtina: pulizza ž
   • maďarština: rendőrség
   • němčina: Polizei ž
   • nizozemština: politie ž
   • norština: politi s
   • polština: policja ž
   • ruština: полиция ž
   • řečtina: αστυνομία ž
   • slovenština: polícia ž
   • srbština (cyrilice): полиција ž
   • španělština: policía ž
   • švédština: polis c

související

• policejní
• policista, policajt
• policistka, policajtka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-05-24]. Heslo policie.

externí odkazy

• Článek Policie ve Wikipedii
• Téma Policie ve Wikicitátech