čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔlɔvɪt͡ʃɲiː]

dělení

editovat
  • po-lo-vič-ní

přídavné jméno

editovat
  • měkké
  • nestupňovatelné

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční
genitiv polovičního polovičního poloviční polovičního polovičních polovičních polovičních polovičních
dativ polovičnímu polovičnímu poloviční polovičnímu polovičním polovičním polovičním polovičním
akuzativ polovičního poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční
vokativ poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční
lokál polovičním polovičním poloviční polovičním polovičních polovičních polovičních polovičních
instrumentál polovičním polovičním poloviční polovičním polovičními polovičními polovičními polovičními

význam

editovat
  1. odpovídající polovině určitého základu
    • Nu, kdo ví, co se stane, až se Anežka jednou vrátí a o svém strýci uslyší!“ řekl druhý s kyselou příchutí. „Pravda-li, že se pustila do svatých zemí, navrátí se jako poloviční světice a bude chtít na tobě třeba svou divotvornost okazovati.[1]

překlady

editovat
  1. související s polovicí

synonyma

editovat
  1. půlový

antonyma

editovat
  1. celý, plnohodnotný

související

editovat

přísloví, rčení a pořekadla

editovat

poznámky

editovat
  1. Josef Kajetán Tyl: Dceřina přísaha