čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pɔlɔvɪt͡ʃɲiː]

dělení editovat

  • po-lo-vič-ní

přídavné jméno editovat

  • měkké
  • nestupňovatelné

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční
genitiv polovičního polovičního poloviční polovičního polovičních polovičních polovičních polovičních
dativ polovičnímu polovičnímu poloviční polovičnímu polovičním polovičním polovičním polovičním
akuzativ polovičního poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční
vokativ poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční poloviční
lokál polovičním polovičním poloviční polovičním polovičních polovičních polovičních polovičních
instrumentál polovičním polovičním poloviční polovičním polovičními polovičními polovičními polovičními

význam editovat

  1. odpovídající polovině určitého základu
    • Nu, kdo ví, co se stane, až se Anežka jednou vrátí a o svém strýci uslyší!“ řekl druhý s kyselou příchutí. „Pravda-li, že se pustila do svatých zemí, navrátí se jako poloviční světice a bude chtít na tobě třeba svou divotvornost okazovati.[1]

překlady editovat

  1. související s polovicí

synonyma editovat

  1. půlový

antonyma editovat

  1. celý, plnohodnotný

související editovat

přísloví, rčení a pořekadla editovat

poznámky editovat

  1. Josef Kajetán Tyl: Dceřina přísaha