plnohodnotný

čeština

výslovnost

• IPA: [pl̩nɔɦɔdnɔtniː]

dělení

• pl-no-hod-not-ný

etymologie

Složenina z předpony plno- a adjektiva hodnotný.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	plnohodnotný	plnohodnotný	plnohodnotná	plnohodnotné	plnohodnotní	plnohodnotné	plnohodnotné	plnohodnotná
genitiv	plnohodnotného	plnohodnotného	plnohodnotné	plnohodnotného	plnohodnotných	plnohodnotných	plnohodnotných	plnohodnotných
dativ	plnohodnotnému	plnohodnotnému	plnohodnotné	plnohodnotnému	plnohodnotným	plnohodnotným	plnohodnotným	plnohodnotným
akuzativ	plnohodnotného	plnohodnotný	plnohodnotnou	plnohodnotné	plnohodnotné	plnohodnotné	plnohodnotné	plnohodnotná
vokativ	plnohodnotný	plnohodnotný	plnohodnotná	plnohodnotné	plnohodnotní	plnohodnotné	plnohodnotné	plnohodnotná
lokál	plnohodnotném	plnohodnotném	plnohodnotné	plnohodnotném	plnohodnotných	plnohodnotných	plnohodnotných	plnohodnotných
instrumentál	plnohodnotným	plnohodnotným	plnohodnotnou	plnohodnotným	plnohodnotnými	plnohodnotnými	plnohodnotnými	plnohodnotnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	plnohodnotný
komparativ	plnohodnotnější
superlativ	nejplnohodnotnější

význam

1. dosahující plné hodnoty
   • Dětem stačí poloviční jízdenka, dospělí potřebují plnohodnotnou.
   • Každý občan je plnohodnotným členem společnosti.

překlady

1. dosahující plné hodnoty

   • angličtina: fully-fledged
   • němčina: vollwertig
   • polština: pełnoprawny
   • ruština: полноценный
   • slovenština: plnohodnotný

synonyma

1. celý, úplný, kompletní, (řidčeji) plnocenný

antonyma

1. neplnohodnotný, neplnocenný, poloviční, částečný, neúplný

související

• plnohodnotnost
• plnohodnotně
• zplnohodnotnit
• hodnotný