poručice

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔrʊt͡ʃitsɛ]

dělení

• po-ru-či-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	poručice	poručice
genitiv	poručice	poručic
dativ	poručici	poručicím
akuzativ	poručici	poručice
vokativ	poručice	poručice
lokál	poručici	poručicích
instrumentál	poručicí	poručicemi

význam

1. důstojnická hodnost v ozbrojených složkách státu

překlady

1. důstojnická hodnost

   • angličtina: lieutenant
   • francouzština: lieutenant
   • italština: tenente
   • němčina: Leutnantin ž
   • portugalština: tenente
   • ruština: лейтенант ž
   • slovenština: poručice ž
   • španělština: teniente

synonyma

1. (zkratka) por.

související

• poručík
• podporučík
• nadporučík
• generálporučík

externí odkazy

• Článek Poručice ve Wikipedii