poručník

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔrʊt͡ʃɲiːk]

dělení

• po-ru-čník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	poručník	poručníci
genitiv	poručníka	poručníků
dativ	poručníku / poručníkovi	poručníkům
akuzativ	poručníka	poručníky
vokativ	poručníku	poručníci
lokál	poručníku / poručníkovi	poručnících
instrumentál	poručníkem	poručníky

význam

1. osoba, která zastupuje a vychovává nezletilého

překlady

1. zastupující osoba

   • angličtina: guardian

související

• poručnictví
• poručnický
• poručníkův
• poručnice
• poručenec
• poručenství
• poručit, poroučet