češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [pɔskvr̩na]

děleníEditovat

  • po-skvr-na

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ poskvrna poskvrny
genitiv poskvrny poskvrn
dativ poskvrně poskvrnám
akuzativ poskvrnu poskvrny
vokativ poskvrno poskvrny
lokál poskvrně poskvrnách
instrumentál poskvrnou poskvrnami

významEditovat

  1. událost škodící pověsti osoby
    • V této náročné zkoušce naši vojáci obstáli výborně a bez poskvrny.
    • Lidu pak Átreův syn dal rozkaz posvkrnu smýti: oni ji smývali tedy, a poskvrna stékala v moře.[1]

překladyEditovat

  1. škraloup na cti

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. HOMÉROS. Ílias. Překlad Otmar Vaňorný. 12. vyd. Praha : Rezek, 2007. Zpěv I., verše 313-314. ISBN 80-86027-25-2. S. 39.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-06-08]. Heslo poskvrna.