prakůň

čeština

výslovnost

• IPA: [prakuːɲ]

dělení

• pra-kůň

etymologie

Spojením předpony pra- a substantiva kůň.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prakůň	prakoně
genitiv	prakoně	prakoňů / prakoní
dativ	prakoni / prakoňovi	prakoním / prakoňům
akuzativ	prakoně	prakoně
vokativ	prakoni	prakoně
lokál	prakoni / prakoňovi	prakoních
instrumentál	prakoněm	prakoni / prakoňmi

význam

1. třetihorní předek koně
   • Poslední tarpan byl utlučen před 70 roky a jím zmizel evropský prakůň tak důkladně, že ani vycpaný se nezachoval ani v jednom museu.

související

• prakoní