čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pravnʊk]

dělení

editovat
  • pra-vnuk

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pravnuk pravnuci / pravnukové
genitiv pravnuka pravnuků
dativ pravnuku / pravnukovi pravnukům
akuzativ pravnuka pravnuky
vokativ pravnuku pravnuci / pravnukové
lokál pravnuku / pravnukovi pravnucích
instrumentál pravnukem pravnuky

význam

editovat
  1. syn vnuka nebo vnučky
    • No, dobře, dobře. Ale to mi, dětičky, ještě musíte slíbit, že ty peníze odevzdáte svýmu nejstaršímu dítěti, aby zůstaly na věčný časy v naší familii na památku, aby ještě vaši vnuci a pravnuci věděli, že jejich praděd vezl z Protivína do Čimelic ty dva slavné císaře a monarchy![1]
    • Mnohý rolník by si u nás zámek za ty peníze vystavěti mohl, které jeho praděd, děd, otec, on a syn, snad i vnuk na statek vynaložili, a přece pravnuk po vytrpeném ohni zase jako praděd a otec klec pro své obydlí si vroubí, došky pošívá a s hořící loučí do stodoly chodí.[2]

překlady

editovat
  1. syn vnuka nebo vnučky

související

editovat

poznámky

editovat

externí odkazy

editovat