prodesse
latina
editovatsloveso
editovat- složenina slovesa esse
- pojící se s dativem
časování
editovat| Čas | Osoba | |
|---|---|---|
| Infinitiv | – | prōdesse |
| Prézens sg. | 1. | prōsum |
| 2. | prōdes | |
| 3. | prōdest | |
| Prézens pl. | 1. | prōsumus |
| 2. | prōdestis | |
| 3. | prōsunt | |
| Imperativ sg. | 2. | prōdes! |
| Imperativ pl.. | 2. | prōdeste! |
| Imperfektum sg. | 1. | prōderam |
| 2. | prōderās | |
| 3. | prōderat | |
| Imperfektum pl. | 1. | prōderāmus |
| 2. | prōderātis | |
| 3. | prōderant | |
| Futurum sg. (první) | 1. | prōderō |
| 2. | prōderis | |
| 3. | prōderit | |
| Futurum pl. (první) | 1. | prōderimus |
| 2. | prōderitis | |
| 3. | prōderunt | |
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | prōdessem |
| 2. | prōdessēs | |
| 3. | prōdesset | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | prōdessēmus |
| 2. | prōdessētis | |
| 3. | prōdessent | |
| Konjunktiv prézentu sg. | 1. | prōsim |
| 2. | prōsīs | |
| 3. | prōsit | |
| Konjunktiv prézentu pl. | 1. | prōsīmus |
| 2. | prōsītis | |
| 3. | prōsint |
význam
editovat- prospívat, být ku prospěchu; být užitečný
- Numquam nōbīs prōfuistī. – Nikdys nám nebyla k ničemu.
- Vir probus patriae suae semper prōdest. – Řádný muž je své vlasti vždy k užitku.
- Prōsit! – Ať slouží! Na zdraví!
- Sī reī nostrae maius meliusque profuissētis, hodiē nōn castīgārēminī. Immo vērō laudārēminī. – Kdybyste byli lépe a více posloužili naší věci, nebyli byste dnes káráni.