prokáže

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔkaːʒɛ]

dělení

• pro-ká-že

sloveso

• dokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa prokázat
   • Pokud soud prokáže vinu, hrozí obviněné ženě až osmileté vězení.
   • Farář se vsadil s rabínem, že prokáže celou noc.