čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈprɔ.skʊr.ɲiːk]

dělení

editovat
  • pro-s-kur-ník

etymologie

editovat

Slovo přejal Jan Svatopluk Presl z ruského nářečního výrazu проскурник odvozeného podle tvaru plodů od проскура, spisovně просфора (prosfora – pravoslavná obdoba hostie). To pochází z řeckého προσφορά téhož významu, to odvozené od προσφέρω (přináším (oběť); nabízím), které je složeninou z προς (k, pro, skrz; srovnej s pro-) a φέρω (nesu). Srovnej s metafora nebo amfora.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ proskurník proskurníky
genitiv proskurníku proskurníků
dativ proskurníku proskurníkům
akuzativ proskurník proskurníky
vokativ proskurníku proskurníky
lokál proskurníku proskurnících
instrumentál proskurníkem proskurníky

význam

editovat
  1. rod bylin z čeledi slézovitých; Althaea
  2. rod bylin z čeledi slézovitých; Abelmoschus

synonyma

editovat
  1. (v botanice, odborně, latinsky) Althaea
  2. (v botanice, odborně, latinsky) Abelmoschus, ibiškovec, ibišek

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „proskurník“, s. 507.

externí odkazy

editovat