Má ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, pochází z praslovanského *rodъ, odvozeného z indoevropského *u̯redh-, *u̯erdh- („růst, stoupat“).[1]
- společenství všech živých i mrtvých potomků jedněch prarodičů
- sociálněekonomická skupina jedinců blízkých narozením
- (v biologii) taxonomická jednotka – skupina nejblíže příbuzných druhů
- původ, typ předků, z nichž jedinec pochází
- (v jazykovědě) jmenný rod, gramatická kategorie jmen
- (v jazykovědě) slovesný rod, gramatická kategorie sloves
společenství potomků jedněch rodičů
sociálněekonomická skupina lidí blízkých narozením- angličtina: tribe, people, nation
- němčina: Stamm m, Volk s, Nation s
- nizozemština: stam, volk, natie
- ruština: племя s, народ m, люди m, нация ž
- slovenština: rod m, národ m, ľud m
gramatická kategorie jmen
gramatická kategorie sloves
- rodina, dynastie, pokolení, plemeno, plémě, krev
- kmen, plemeno, plémě, národ
- genus
- původ
- genus
- genus verbi
- rodový, rodokmen
- rodit, rodilý, rodinný, rodič, rodička, rodičovství, rodina, rodiště, rodidla, rodící se
- rodný, rodák, rodácký
- porod, porodit, porodnice, porodnost, porodní, porodník
- zrodit (se), zrození, zrozený, zrod, zárodek
- sourodý, sourozenec
- rodopis, rodopisný, rodopisec
- národnost, národ, národopis, národopisný, národopisec
- narození, narozeniny, prvorozený, rozený
- obrodit, obrození, obrozenec
- odrodit se, odrodilec, odrůda
- přerodit se, přerod
- urodit se, úroda, úrodnost, urozený, urozenost
- příroda, přírodopis, přírodopisný, přírodopisec, přírodověda, přírodovědný, přírodovědec, přirozený, přirozenost
- rozrod
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
rod
|
rods
|
- tyč, lať
- (v lékařství) tyčinka
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
rod
|
—
|
genitiv
|
rodu
|
—
|
dativ
|
rodowi
|
—
|
akuzativ
|
rod
|
—
|
instrumentál
|
rodem
|
—
|
lokál
|
rodzie
|
—
|
vokativ
|
rodzie
|
—
|
- rhodium
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
rod
|
rody
|
genitiv
|
rodu
|
rodov
|
dativ
|
rodu
|
rodom
|
akuzativ
|
rod
|
rody
|
lokál
|
rode
|
rodoch
|
instrumentál
|
rodom
|
rodmi
|
- společenství všech živých i mrtvých potomků jedněch prarodičů
- sociálněekonomická skupina jedinců blízkých narozením
- (v biologii) rod, taxonomická jednotka
- původ, typ předků, z nichž jedinec pochází
- narození, zrod
- (v jazykovědě) jmenný rod, gramatická kategorie jmen
- (v jazykovědě) slovesný rod, gramatická kategorie sloves
- rodina, dynastia, pokolenie, plemeno, krv
- kmeň, plemeno, národ
- genus
- pôvod
- narodenie, zrod
- genus
- genus verbi
- rodový, rodokmeň
- rodiť, rodič, rodička, rodina, rodisko
- rodný, rodák
- pôrod, pôrodnica
- zrodiť (sa), zrodenie, zrod, zárodok
- súrodý, súrodenec
- národnosť, národ
- narodenie, narodeniny, prvorodený
- obrodiť, obrodenie, obrodenec
- odrodiť sa, odrodilec, odroda
- prerodiť sa, prerod
- urodiť sa, úroda
- príroda
Substantivum
pád
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
rod
|
rods
|
genitiv
|
roda
|
rodas
|
dativ
|
rode
|
rodes
|
akuzativ
|
rodi
|
rodis
|
vokativ
|
o rod
|
o rods
|
- řád (církevní instituce)
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rod“, s. 542.
- Rozcestník Rod ve Wikipedii
- Téma Rod ve Wikicitátech