protivopoložný

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔcɪvɔpɔlɔʒniː]

dělení

• pro-ti-vo-po-lož-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	protivopoložný	protivopoložný	protivopoložná	protivopoložné	protivopoložní	protivopoložné	protivopoložné	protivopoložná
genitiv	protivopoložného	protivopoložného	protivopoložné	protivopoložného	protivopoložných	protivopoložných	protivopoložných	protivopoložných
dativ	protivopoložnému	protivopoložnému	protivopoložné	protivopoložnému	protivopoložným	protivopoložným	protivopoložným	protivopoložným
akuzativ	protivopoložného	protivopoložný	protivopoložnou	protivopoložné	protivopoložné	protivopoložné	protivopoložné	protivopoložná
vokativ	protivopoložný	protivopoložný	protivopoložná	protivopoložné	protivopoložní	protivopoložné	protivopoložné	protivopoložná
lokál	protivopoložném	protivopoložném	protivopoložné	protivopoložném	protivopoložných	protivopoložných	protivopoložných	protivopoložných
instrumentál	protivopoložným	protivopoložným	protivopoložnou	protivopoložným	protivopoložnými	protivopoložnými	protivopoložnými	protivopoložnými

význam

1. (rusismus) proti sobě stojící
   • Jestli v případě Švejkově došlo k úplné shodě mezi těmi protivopoložnými vědeckými tábory, dá se to vysvětliti čistě jedině tím ohromujícím dojmem, který na celou komisi učinil Švejk, když vstoupiv v síň, kde měl být prozkoumán jeho duševní stav, vykřikl, zpozorovav na stěně visící obraz rakouského mocnáře: „Ať žije, pánové, císař František Josef I.!“