stojící

čeština

výslovnost

• IPA: [stɔjiːt͡siː]

dělení

• sto-jí-cí

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící
genitiv	stojícího	stojícího	stojící	stojícího	stojících	stojících	stojících	stojících
dativ	stojícímu	stojícímu	stojící	stojícímu	stojícím	stojícím	stojícím	stojícím
akuzativ	stojícího	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící
vokativ	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící	stojící
lokál	stojícím	stojícím	stojící	stojícím	stojících	stojících	stojících	stojících
instrumentál	stojícím	stojícím	stojící	stojícím	stojícími	stojícími	stojícími	stojícími

význam

1. ten, který stojí (vzpřímeně)
2. jsoucí bez pohybu
3. mající určitou hodnotu či cenu

překlady

1. vzpřímený

   • angličtina: standing
   • francouzština: debout
   • němčina: stehend
   • ruština: стоящий
2. bez pohybu

   • angličtina: standing
   • francouzština: arrêté, stationné
   • němčina: stehend
   • ruština: стоящий
3. mající cenu

   • angličtina: costing
   • němčina: kostend

synonyma

1. —
2. zastavený
3. —

související

• stání
• stoj
• stojka
• vestoje