rónin

čeština

výslovnost

• IPA: [roːɲɪn]

dělení

• ró-nin

etymologie

Z japonského 浪人.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rónin	róninové
genitiv	rónina	róninů
dativ	róninu / róninovi	róninům
akuzativ	rónina	róniny
vokativ	rónine	róninové
lokál	róninu / róninovi	róninech
instrumentál	róninem	róniny

význam

1. (v historii) samuraj bez pána ve feudálním období v Japonsku

překlady

1. samuraj bez pána

   • albánština: rōnin m
   • angličtina: rōnin, ronin
   • arabština: رونين
   • ázerbájdžánština: rōnin
   • bulharština: ронин
   • čínština: 浪人
   • dánština: ronin m, rōnin m
   • estonština: rōnin
   • francouzština: rōnin m
   • gruzínština: რონინი
   • hebrejština: רונין
   • hindština: रोनिन
   • japonština: 浪人
   • kantonština: 浪人
   • katalánština: rōnin m
   • korejština: 낭인
   • litevština: roninas m
   • maďarština: rónin
   • makedonština: ронин m
   • němčina: Rōnin m
   • rumunština: ronin
   • ruština: ронин m
   • řečtina: ρονίν
   • slovenština: rónin m
   • španělština: rōnin m
   • turečtina: ronin
   • ukrajinština: ронін m
   • vietnamština: lãng nhân, rōnin

externí odkazy

• Článek Rónin ve Wikipedii