ranhojičův

čeština

výslovnost

• IPA: [ranɦɔjɪt͡ʃuːf]

dělení

• ran-ho-ji-čův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména ranhojič příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ranhojičův	ranhojičův	ranhojičova	ranhojičovo	ranhojičovi	ranhojičovy	ranhojičovy	ranhojičova
genitiv	ranhojičova	ranhojičova	ranhojičovy	ranhojičova	ranhojičových	ranhojičových	ranhojičových	ranhojičových
dativ	ranhojičovu	ranhojičovu	ranhojičově	ranhojičovu	ranhojičovým	ranhojičovým	ranhojičovým	ranhojičovým
akuzativ	ranhojičova	ranhojičův	ranhojičovu	ranhojičovo	ranhojičovy	ranhojičovy	ranhojičovy	ranhojičova
vokativ	ranhojičův	ranhojičův	ranhojičova	ranhojičovo	ranhojičovi	ranhojičovy	ranhojičovy	ranhojičova
lokál	ranhojičově / ranhojičovu	ranhojičově / ranhojičovu	ranhojičově	ranhojičově / ranhojičovu	ranhojičových	ranhojičových	ranhojičových	ranhojičových
instrumentál	ranhojičovým	ranhojičovým	ranhojičovou	ranhojičovým	ranhojičovými	ranhojičovými	ranhojičovými	ranhojičovými

význam

1. náležící ranhojičovi