češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [rɛfɛrɛnt]

homofonyEditovat

děleníEditovat

  • re-fe-rent

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ referent referenti
genitiv referenta referentů
dativ referentu / referentovi referentům
akuzativ referenta referenty
vokativ referente referenti
lokál referentu / referentovi referentech
instrumentál referentem referenty

významEditovat

  1. autor ústní nebo písemné hodnotící zprávy, posudku
    • Předsedající udělil slovo prvnímu referentovi.
  2. pracovník zodpovědný za určitý obor
    • Pracuje jako referent odboru sociální péče.

synonymaEditovat

  1. řečník, zpravodaj
  2. úředník, funkcionář

souvisejícíEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský neživotný

variantyEditovat

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ referent referenty
genitiv referentu referentů
dativ referentu referentům
akuzativ referent referenty
vokativ referente referenty
lokál referentu referentech
instrumentál referentem referenty

významEditovat

  1. (v jazykovědě) předmět skutečnosti, k němuž se vztahuje jazyková jednotka
    • Bezpochyby neřeknu, že nerozumím tvrzení „Braque inicioval kubismus“ jen proto, že je mi dostupný nanejvýš deskriptivní způsob identifikace referentu jména „Braque“.[1]

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-10-17]. Heslo referent.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-10-17]. Heslo referent.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-10-17]. Heslo referent.
  • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6. Praha : Diderot, 1999. ISBN 80-902555-2-3. Heslo „referent“, s. 369.
  1. 1999, Vladimír Havlík, Mezi jazykem a vědomím