rekovství

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛkɔfstviː]

dělení

• re-kov-ství

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rekovství	rekovství
genitiv	rekovství	rekovství
dativ	rekovství	rekovstvím
akuzativ	rekovství	rekovství
vokativ	rekovství	rekovství
lokál	rekovství	rekovstvích
instrumentál	rekovstvím	rekovstvími

význam

1. (zastarale) hrdinství, statečnost
   • Z vůle Diovy dálo se všecko, co se dělo po dobu hněvu Achilleova – proti ní nebylo nic platno ani největší rekovství a svrchovaná obětavost nejhrdinnějších rekův achajských a celého vojska.
2. (zastarale) hrdinský skutek

související

• rek
• rekyně