retovat

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛtɔvat]

dělení

• re-to-vat

etymologie

Z německého retten – zachránit, Rettung – záchrana.

sloveso

• nedokonavé i dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	retuji	retuješ	retuje	retujeme	retujete	retují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	retuj	retujme	retujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	retoval	retovala	retovalo	retovali	retovaly	retovala
trpné	retován	retována	retováno	retováni	retovány	retována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	retuje	retujíc	retujíce
minulý	retovav	retovavši	retovavše

význam

1. (archaicky) chránit, zachránit
   • Musili jsme se dříve učiti česky mluviti a psáti, museli jsme bojovati za jednoho každého českého muže, museli jsme dříve v literárním životě bojovati za národnost a pak za svobodu, neboť jsou Němci rozložili tenata a polapili kraje české kulturou německou. Tu selskou chatru nechali mluviti ještě česky, než jazyk sobě oblomí v němčině, avšak ta obratná, ta poctivá, jazyk otců svých milující selka to byla, jenž nás retovala.