rohovník

čeština

dělení

• ro-ho-vník

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rohovník	rohovníky
genitiv	rohovníku	rohovníků
dativ	rohovníku	rohovníkům
akuzativ	rohovník	rohovníky
vokativ	rohovníku	rohovníky
lokál	rohovníku	rohovnících
instrumentál	rohovníkem	rohovníky

význam

1. rod rostlin z čeledi bobovité

překlady

1. • francouzština: caroubier m
   • japonština: 蝗豆属, 蝗豆, イナゴマメ

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

etymologie

Od slova rohnout, tj. dát někomu ránu, možné i od slova roh (ringu).

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rohovník	rohovníci
genitiv	rohovníka	rohovníků
dativ	rohovníku / rohovníkovi	rohovníkům
akuzativ	rohovníka	rohovníky
vokativ	rohovníku	rohovníci
lokál	rohovníku / rohovníkovi	rohovnících
instrumentál	rohovníkem	rohovníky

význam

1. (zastarale) boxer

související

• rohování
• rohnout
• vyrohovat