podstatné jméno (1)
editovat
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
rohovník
|
rohovníky
|
| genitiv
|
rohovníku
|
rohovníků
|
| dativ
|
rohovníku
|
rohovníkům
|
| akuzativ
|
rohovník
|
rohovníky
|
| vokativ
|
rohovníku
|
rohovníky
|
| lokál
|
rohovníku
|
rohovnících
|
| instrumentál
|
rohovníkem
|
rohovníky
|
- rod rostlin z čeledi bobovité
podstatné jméno (2)
editovat
Od slova rohnout, tj. dát někomu ránu, možné i od slova roh (ringu).[1]
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
rohovník
|
rohovníci
|
| genitiv
|
rohovníka
|
rohovníků
|
| dativ
|
rohovníku / rohovníkovi
|
rohovníkům
|
| akuzativ
|
rohovníka
|
rohovníky
|
| vokativ
|
rohovníku
|
rohovníci
|
| lokál
|
rohovníku / rohovníkovi
|
rohovnících
|
| instrumentál
|
rohovníkem
|
rohovníky
|
- (zastarale) boxer
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rohovník“, s. 543.
