rouhačův

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔʊ̯ɦat͡ʃuːf]

dělení

• rou-ha-čův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména rouhač příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	rouhačův	rouhačův	rouhačova	rouhačovo	rouhačovi	rouhačovy	rouhačovy	rouhačova
genitiv	rouhačova	rouhačova	rouhačovy	rouhačova	rouhačových	rouhačových	rouhačových	rouhačových
dativ	rouhačovu	rouhačovu	rouhačově	rouhačovu	rouhačovým	rouhačovým	rouhačovým	rouhačovým
akuzativ	rouhačova	rouhačův	rouhačovu	rouhačovo	rouhačovy	rouhačovy	rouhačovy	rouhačova
vokativ	rouhačův	rouhačův	rouhačova	rouhačovo	rouhačovi	rouhačovy	rouhačovy	rouhačova
lokál	rouhačově / rouhačovu	rouhačově / rouhačovu	rouhačově	rouhačově / rouhačovu	rouhačových	rouhačových	rouhačových	rouhačových
instrumentál	rouhačovým	rouhačovým	rouhačovou	rouhačovým	rouhačovými	rouhačovými	rouhačovými	rouhačovými

význam

1. náležící rouhačovi