rozdrtit

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔzdr̩cɪt]
•  rozdrtit^{? • info}

dělení

• roz-dr-tit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	rozdrtím	rozdrtíš	rozdrtí	rozdrtíme	rozdrtíte	rozdrtí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	rozdrť	rozdrťme	rozdrťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rozdrtil	rozdrtila	rozdrtilo	rozdrtili	rozdrtily	rozdrtila
trpné	rozdrcen	rozdrcena	rozdrceno	rozdrceni	rozdrceny	rozdrcena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	rozdrtiv	rozdrtivši	rozdrtivše

význam

1. rozmělnit či rozbít působením tlaku
   • Jedno z nejvybavenějších vědeckých robotizovaných podvodních zařízení bylo zničeno, když jej v hloubce deseti kilometrů rozdrtil tlak vody.
2. drtivě porazit
   • Celé vojsko, pěší i jízdní, vše bylo zcela rozdrceno, ztratilo životy, majetek i čest a mrtvých bylo tolik, že je šlo stěží spočítat.

překlady

1. rozmělnit či rozbít působením tlaku

   • angličtina: crush
   • francouzština: écraser, broyer, piler, (na prach) pulvériser
   • němčina: zerstoßen
2. drtivě porazit

   • angličtina: trounce

synonyma

1. rozdrolit, rozmělnit, roztlouct, rozmačkat
2. porazit, převálcovat

související

• drtit
• drcení
• drcený
• rozdrcení
• rozdrcený