ručník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrʊt͡ʃɲiːk]

dělení

• ruč-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ručník	ručníky
genitiv	ručníku	ručníků
dativ	ručníku	ručníkům
akuzativ	ručník	ručníky
vokativ	ručníku	ručníky
lokál	ručníku	ručnících
instrumentál	ručníkem	ručníky

význam

1. kus látky určený k utírání jednotlivých částí těla po mytí

překlady

1. látka určená k utírání těla

   • angličtina: towel
   • bulharština: хавлия ž, кърпата ž
   • čínština: 毛巾
   • finština: pyyhe
   • francouzština: serviette ž
   • islandština: handklæði
   • italština: asciugamano m
   • japonština: タオル
   • litevština: ranšluostis m
   • němčina: Handtuch s
   • polština: ręcznik m
   • ruština: полотенце s
   • slovenština: uterák m
   • ukrajinština: рушник m
   • žemaitština: abrūsos m

související

• ručníkový
• ruční

slovní spojení

• hodit ručník do ringu

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-09-06]. Heslo ručník.

externí odkazy

• Článek Ručník ve Wikipedii