ryčka

čeština

výslovnost

• IPA: [rɪt͡ʃka]

dělení

• ryč-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ryčka	ryčky
genitiv	ryčky	ryček
dativ	ryčce	ryčkám
akuzativ	ryčku	ryčky
vokativ	ryčko	ryčky
lokál	ryčce	ryčkách
instrumentál	ryčkou	ryčkami

význam

1. (nářečně) rýč
   • Po dvoře se šoural, tu voj podepřel, tam ryčku uklidil, hnůj oházel, plot u zahrádky propletl, aby tam kuřátka nelezla, na louky si vyšel, ale jen krtiny rozhrábnout,...