rýč

čeština

výslovnost

• IPA: [riːt͡ʃ]
•  rýč^{? • info}

dělení

• rýč

varianty

• (nářečně) rejč, réč, ryč, ryjč

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rýč	rýče
genitiv	rýče	rýčů
dativ	rýči	rýčům
akuzativ	rýč	rýče
vokativ	rýči	rýče
lokál	rýči	rýčích
instrumentál	rýčem	rýči

význam

1. nástroj na obdělávání půdy
   • Hle, národ vztyčil svoje čelo hrdé, a bére zbroj do dlaně svojí tvrdé, rýč, kterým zkypří pole vědomostí, meč, kterým shnilých pahýlů se sprostí, cep, kterým bušit do nepřátel bude, by lidé znali slávu Čechů všude!

překlady

1. nástroj na obdělávání půdy

   • angličtina: spade
   • esperanto: plugfosilo
   • francouzština: bêche ž
   • italština: vanga ž
   • latina: pala, rutrum
   • němčina: Spaten m
   • polština: szpadel m
   • ruština: заступ
   • slovenština: rýľ m
   • španělština: laya ž
   • vietnamština: xẻng

synonyma

1. (nářečně) ryčka

související

• rýček
• rýt

externí odkazy

• Článek Rýč ve Wikipedii