ryka

švédština

výslovnost

• IPA: [ryːka]
• 2. intonace

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	ryka	rykas
přítomnost	ryker	ryks, rykes
préteritum	rykte	ryktes
supinum	rykt	rykts
rozkazovací zp.	ryk	ryks

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	rykande
trpné	rykt	rykt	rykta

význam

1. kouřit, čoudit
   • Bilarna ryker. – Auta kouří.