samohláska

čeština

výslovnost

• IPA: [samɔɦlaːska]

dělení

• sa-mo-hlá-s-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	samohláska	samohlásky
genitiv	samohlásky	samohlásek
dativ	samohlásce	samohláskám
akuzativ	samohlásku	samohlásky
vokativ	samohlásko	samohlásky
lokál	samohlásce	samohláskách
instrumentál	samohláskou	samohláskami

význam

1. hláska mající tón
   • Bojovníci vyrazili z hrdel svých válečný pokřik, jenž zněl: „Ku — i — i — ííí!“ Poslední samohláska pronesena prodlouženě a vysokým hlasem, a daleko se rozléhala.

překlady

1. hláska

   • angličtina: vowel
   • esperanto: vokalo
   • francouzština: voyelle ž
   • hebrejština: תְּנוּעָה ž
   • korejština: 모음
   • němčina: Selbstlaut m
   • polština: samogłoska ž
   • ruština: гласная ž
   • slovenština: samohláska ž

synonyma

1. vokál

antonyma

1. souhláska

související

• samohláskový

externí odkazy

• Encyklopedický článek Samohláska ve Wikipedii