samohláska
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [samɔɦlaːska]
děleníEditovat
- sa-mo-hlá-s-ka
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | samohláska | samohlásky |
genitiv | samohlásky | samohlásek |
dativ | samohlásce | samohláskám |
akuzativ | samohlásku | samohlásky |
vokativ | samohlásko | samohlásky |
lokál | samohlásce | samohláskách |
instrumentál | samohláskou | samohláskami |
významEditovat
- hláska mající tón
- Bojovníci vyrazili z hrdel svých válečný pokřik, jenž zněl: „Ku — i — i — ííí!“ Poslední samohláska pronesena prodlouženě a vysokým hlasem, a daleko se rozléhala.[1]
překladyEditovat
- hláska
- angličtina: vowel
- esperanto: vokalo
- francouzština: voyelle ž
- hebrejština: תְּנוּעָה ž
- korejština: 모음
- němčina: Selbstlaut m
- polština: samogłoska ž
- ruština: гласная ž
- slovenština: samohláska ž
synonymaEditovat
antonymaEditovat
souvisejícíEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ Alfons Bohumil Šťastný: Na skalisku v moři
externí odkazyEditovat
- Encyklopedický článek Samohláska ve Wikipedii