vokál
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [vɔkaːl]
dělení editovat
- vo-kál
etymologie editovat
Z latinského adjektiva vocalis — „zvučící, zvučný, zpěvný“, od substantiva vox — „hlas, tón“. Již v latině vznikl také substantivizací význam „samohláska“.[1]
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vokál | vokály |
genitiv | vokálu | vokálů |
dativ | vokálu | vokálům |
akuzativ | vokál | vokály |
vokativ | vokále | vokály |
lokál | vokálu / vokále | vokálech |
instrumentál | vokálem | vokály |
význam editovat
- (v jazykovědě) hláska mající tón
- (v hudbě) melodický hlasový projev, zpravidla s doprovodem hudebních nástrojů
překlady editovat
- samohláska
- angličtina: vowel
- esperanto: vokalo
- finština: vokaali, ääntiö
- francouzština: voyelle ž
- hebrejština: תְּנוּעָה ž
- němčina: Vokal m
- polština: samogłoska ž
- slovenština: samohláska ž
- hlasový projev
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-11-05]. Heslo vokál.
- ↑ ČIŽMÁROVÁ, Libuše. Znamená vokál pouze ‚samohlásku‘?. Naše řeč, 1987, roč. 70, čís. 1, s. 50. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy editovat
- Rozcestník Vokál ve Wikipedii