samovolný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsamɔvɔlniː]

dělení

• sa-mo-vol-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	samovolný	samovolný	samovolná	samovolné	samovolní	samovolné	samovolné	samovolná
genitiv	samovolného	samovolného	samovolné	samovolného	samovolných	samovolných	samovolných	samovolných
dativ	samovolnému	samovolnému	samovolné	samovolnému	samovolným	samovolným	samovolným	samovolným
akuzativ	samovolného	samovolný	samovolnou	samovolné	samovolné	samovolné	samovolné	samovolná
vokativ	samovolný	samovolný	samovolná	samovolné	samovolní	samovolné	samovolné	samovolná
lokál	samovolném	samovolném	samovolné	samovolném	samovolných	samovolných	samovolných	samovolných
instrumentál	samovolným	samovolným	samovolnou	samovolným	samovolnými	samovolnými	samovolnými	samovolnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	samovolný
komparativ	samovolnější
superlativ	nejsamovolnější

význam

1. takový, kterému, jakému nikdo či nic nedopomáhá; jejž aktivně nezpůsobuje žádná osoba
2. (řidčeji) takový, kterého nikdo nenutí ani nepřemlouvá

synonyma

1. spontánní, nechtěný
2. dobrovolný

související

• samovolně