čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈsaɲɪt͡sɛ]

dělení

editovat
  • sa-ni-ce

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ sanice sanice
genitiv sanice sanicí
dativ sanici sanicím
akuzativ sanici sanice
vokativ sanice sanice
lokál sanici sanicích
instrumentál sanicí sanicemi

význam

editovat
  1. dolní čelist
    • ...se svou minulostí chlubit rozhodně nemůže. Před 25 lety zmlátil svoji manželku. Vyrazil jí zuby, zlomil sanici a dvě žebra… Komunisté ho vyloučili!
    • Major však nedbal této odpovědi, neboť generálovo víno a likéry vyráběly v jeho mozku poslední alkoholickou reakci. Zívl tak strašně, že by se každému civilistovi vykloubily sanice. U majora však toto zívnutí přemístilo jeho myšlení v ty mozkové záviny, kde lidstvo chová dar zpěvu.[1]
    • [Saturnin] nebohému lupiči svým statečným zákrokem vykloubil sanici a polámal čtyři žebra.[2]
    • I žralok ozbrojen jsa trojí sanicí i delfín ohromný vous dlouhý mající, i kraken, jejž za ostrov měli, beztvárný kladivoun, velryba děsivá...[3]
  2. součást saní, po které saně jedou, kloužou
  3. sněhové podmínky vhodné pro jízdu na saních
    • Přejdou Hromnice - konec sanice[4]
    • „Ale zůstaneš u nás přes celou zimu, viď, tatínku?“ ptala se Adélka lichotně, hladíc otci vousy, což bývalo vždy jejím zalíbením. — „A viď, tatínku, až bude sanice, že nás svezeš na těch krásných saních a že na koně rolničky zavěsíš?[5]
    • V zimě, když nastala dobrá sanice, bylo lze uraziti vzdálenost mezi Jezerným a Sosnovkou za jeden den.[6]

překlady

editovat
  1. spodní čelist
  2. kluzná lišta
  3. sáňkovací/sáňkařské období

    synonyma

    editovat
    1. (odborně, v lékařství, v anatomii) mandibula
    2. kluzná lišta, skluznice

    poznámky

    editovat

    externí odkazy

    editovat
    •   Téma Sanice ve Wikicitátech