sebeurčení

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɛbɛʊ̯rt͡ʃɛɲiː]

dělení

• se-be-ur-če-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sebeurčení	sebeurčení
genitiv	sebeurčení	sebeurčení
dativ	sebeurčení	sebeurčením
akuzativ	sebeurčení	sebeurčení
vokativ	sebeurčení	sebeurčení
lokál	sebeurčení	sebeurčeních
instrumentál	sebeurčením	sebeurčeními

význam

1. svobodné rozhodnutí o vlastním osudu

překlady

1. • angličtina: self-determination
   • němčina: Selbstbestimmung ž

související

• sebeurčování